Jak bylo na 43. Mff v Karlových Varech

Před více než týdnem odstartoval další ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Lázeňské městečko se mávnutím hůlky proměnilo v pulzující shromaždiště filmových fanoušků, českých „celebrit“ (ehm, ehm), zahraničních režisérů, herců a vůbec všech, kteří mají co do činění s filmem. Sám jsem se letošního ročníku účastnil jako baťůžkář, a protože to byl moc fajn týden, neodpustil bych si, kdybych se o něm alespoň v krátkosti nezmínil.

V tomto příspěvku se nebudu zabývat filmy, na ty přijde řada později.

Do Prahy jsem odjížděl pátého července, druhý den po oficiálním zahájení, s batohem na zádech, stanem v ruce a druhým Stanem po boku. Cesta bez komplikací (snad až na protější směr, kde se v důsledku bouračky vytvořila několikakilometrová kolona nahánějící pořádný respekt, ale ta nás nepálila), za hodinu a půl už jsme postávali v areálu na Florenci… spoj do Varů nám jel až za dvě hodiny, takže padl návrh navštívit legendární nálevnu U Fandy (zelená bouda poblíž Florence exteriérem připomínající garáž), ale nebylo nám přáno. Když nás otevírací doba poslala do patřičných mezí, utáhli jsme bagáž a vydali se na krátkou tůru po Praze, abychom skončili ve smíšeném zboží, jehož majitelem byl sympatický asiat Nguyen, nakoupili dva braníky a šli si oddychnout do blízkého parku (mapami.cz označován jako Karlínské náměstí). Park působil značně zaplivaným dojmem, všude se válely nedopalky cigaret, prázdné flašky od vodky, pár laviček od nás posedával dětský gang žebrající cigarety a dvakrát se nás někdo zeptal, jestli u sebe nemáme nějaký skéro. Ale jinak tam bylo hezky – vyhřívali jsme se na slunku, s pivem v ruce upíjeli zbývající čas a z nedalekého kostela doznívaly chorály; konala se tam nějaká svatba či co. Ke Nguyenovi jsme zavítali ještě jednou, ale potom už byl opravdu čas k návratu zpět na autobusák.

Cesta byla tentokrát delší, navíc… deset minut po odjezdu z Florence se ozvala ta prokletá piva od Nguyena a – hlavně díky nim – to byla asi ta nejhorší cesta, jakou jsme jak já, tak i Standa, kdy absolvovali . Dvě a čtvrt hodiny! Dvě a čtvrt hodiny! Nechybělo málo a… vzpomněl jsem si na díl South Parku a výklad Randyho Marshe, proč bůh vytvaroval mužské přirození do hadovitého tvaru a vynalezl lahve s okrouhlým hrdlem . Ufff… never more. Ve Varech jsme vystupovali div ne v křečích, dobelhali se s k nejbližším smrčkům za autobusákem a… rozkoš číslo jedna .

Potom jsme se notnou chvilku toulali, ani za mák se nemohli zorientovat, bloudili a ptali se na vodácký kemp, abychom ho nakonec našli asi kilometr od nádraží. Poprali jsme se se stanem, vykoupali se v Ohři a vydali se do centra koupit akreditace. Ty se pořizují v hotelu Thermal, cena se odvíjí od počtu dnů a my za tu svou dali 700,– (platná po celý festival, se studentskou slevou). Verča si kupovala pětidenní… stála ji tuším 450,–. Smůla byla, že jsme dorazili až navečer a stihli si tak na další den rezervovat jeden jediný film. Všechno ostatní už bylo vyprodané. Ono je to s těmi rezervacemi vůbec takové všelijaké. Pokud chce člověk vidět kvalitní film, musí vstát v sedm hodin ráno a poslat sms zprávu s vybranými kódy, pokud ani to nestačí a zpráva se vrátí zpět s tím, že dva ze tří vybraných filmů už jsou obsazené, ještě v polospánku je nutné vklouznout do oblečení, běžet až k Thermalu, kde se v osm hodin ráno otevírají pokladny, vystát hodinovou frontu a doufat, že zbyly lístky ještě alespoň na něco, co nestojí za úplnou bačkoru. Pokud nevyjde ani tohle, je tu ještě jedna možnost, která se mi nejednou osvědčila, a díky které jsem viděl vlastně asi… pět filmů? Spousta lidí si rezervuje místa, ale na film nakonec vůbec nejde, tím pádem si stačí půl hodiny před promítáním stoupnout do postranní fronty a doufat, že se dostaneš mezi těch 10–40 vyvolených (záleží na velikosti sálu), kteří budou vpuštěni bez lístku. Díky tomu, že nejsou obsazená všechna sedadla… a pokud se promítá ve Velkém sálu hotelu Thermal, existuje tu 80% šance, že se na projekci dostaneš. Celkem se promítá ve dvanácti prostorách, já byl na filmech v šesti z nich. Při jejich hledání jsem si docela dost prošel i samotné město. Fascinovala mě hlavně milionářská čtvrť, které dominoval obří pravoslavný kostel… honosný až běda. Zvláštní je také to, že každá – i ta nejméně důležitá instituce – sídlí ve Varech (alespoň tedy v okolí Thermalu) ve zdobené lázeňské budově.

Karlovy Vary, to jsou také prameny… je jich tuším 12, ale vybavují se mi jen Mlýnský, Rusalka, Skalní a Libuše. K jejich ochutnávání jsme se dostali někdy o půl třetí ráno v neděli . Říkej si, že jsem barbar – je to všechno slané, o různých teplotách, ale rozdíl mezi jednotlivými prameny jsem téměř nezaznamenal. Co ještě stojí za zmínku – undergroundová scéna nacházející se pod obloukem jednoho z mostů. Každý večer tam vystupovaly dvě kapely, po nich se promítal film… Viděl jsem tři koncerty, pět kapel, povětšinou punk a metal, z toho jedno vystoupení bylo asi to nejlepší, co jsem zatím na živo viděl. Podařilo se mi je najít na Bandzone, ale už to není to, co zaznívalo pod mostem  .

K pobytu řeknu jen tolik, že jsme žili naprosto zhýrale. Spali jsme ani ne čtyři hodiny denně, každý den se myli a koupali v Ohři… jídlo a pití? Povětšinou fast food a pivo – odborník na životosprávu by zaplakal . Za šest dní, kdy jsem chodil po kinech, jsem shlédl dvacet filmů. Z toho čtyři celosvětové premiéry.

Doma se mě také ptali, kolik že jsem to vlastně zahlédl „celebrit“… inu, ve vzdálenosti do dvaceti metrů se kolem mě mihli Eben, Trojan, Liška, Ondříček, Sláma, Troška, Lipský, Třeštíková, Hřebejk, Mádl s Issovou, Macháček a spousta dalších, na které si teď bohužel nevzpomenu. S Hřebejkem jsem seděl v jednom kině. Na premiéře filmu René, po zhasnutí všech světel, se asi dvě sedadla ode mne posadil muž se lví hřívou a lennonkami. Říkám si: „Sakra, to by v tom bylo, jestli tohle není Hřebejk.“ A co mě nečekalo po rozsvícení světel… .

««« Předchozí text: Redesignuji, modlím se za kolej s internetem a balím do Varů Následující text: 43. Mff a filmy, které jsem viděl »»»

13. 7. 2008 Ne 20.30 | tisk | Prázdniny, Život | 3 komentáře | 125x